Moc často se nestává že se mi zdá psychotická noční můra, ze které se nevzbudím, ale vzbudí mi až budík. Nevyspalý, emocionálně zdevastovaný ale šťastný že už nespím a to bych se rád vyspal. No co se dá dělat, je třeba jet do práce. Najednou se ta práce nejeví tak zle, jak jindy…
Rubrika: Blog
Mé Blogy, které zpravuji.
jelikož mám několik okruhů zájmů, tak abych mohl pokrýt všechny téma, o které se zajímám, tak zpravuji několik blogů.
Šílené ráno
Probudil mi budík, nejsem ještě vyspalý, ale k tomu je už venku světlo, kočka začíná řvát a to se už nedá vydržet. Vstávám, a tak nějak na automatiku vyrážím do práce.
Už včera jsme si všiml, že benzínku, kde nabírám Kubánce rekonstruují, ale dnes se k ní nedalo ani zajet. Kubánce nabírám mimo dříve smluvené místo a hned mi požádal abych mu zastavil na jiné benzínce, že nemá cigára. Není problém, máme jednu benzínku ještě při cestě.
Když jsem dorazil do práce Kubánec mi připomněl že chtěl na benzínku, ale ja jsem se při jízdě nějak asi zamyslel nebo co a prostě jsem mu tam nezastavil a jel jsem rovnou do práce.
Ručníkový den
Dnes se slaví ručníkový den. Každý správný stopař po galaxii má mít u sebe svůj ručník.
V práci žádná sláva, ale naštěstí to uteklo rychle a odpoledne jsem se věnoval fotkám z dovolené. Respektive jsem je nahrál do PC a udělal selekci.
Večer jsem zakončil filmem Stopařův průvodce po galaxii, jak se na ručníkový dem patří.